Západočeským regionem za 17 hodin

Fotoalbum 2022

11. ročník Vzpomínkové jízdy na Mílu Ocáska

8. Setkání kraslických a plzeňských cyklistů v klášteře Teplá

8. Setkání blatenských a plzeňských cyklistů na Míšově

11. ročník Vzpomínkové jízdy na Mílu Ocáska 28.5.2022

Ahoj kamarádi,

přestože jsem termín Vzpomínkové jízdy na Mílu Ocáska záměrně, kvůli očekávanému cyklistickému počasí, přesunul až na poslední sobotu v měsíci, teplo se k nám opět nedostavilo. Přesto se k uctění památky velkého cyklisty, od jehož náhlého úmrtní letos uplynulo rovných deset let, postavilo 8 mužů. Ranní teplotu osm stupňů celý den umocňoval ledový a bouřlivý západní vítr, který nás provázel celých padesát kilometrů až na otočku v Horšovském Týně. Odtud nás naštěstí začal tlačit do zad, ale teplo se stejně nedostavilo. Všichni jsme se proto těšili na dojezd do Stoda, kde pro nás Dáša připravila „malé“ občerstvení. Výborný guláš, chlebíčky a sladká tečka v podobě ovocného dortu, přišla všem velice vhod. Jen na to vychlazené pivo v tu chvíli už nebyla ta správná chuť! Trasa, původně naplánovaná na 105 km, byla pro všechny účastníky ve skutečnosti téměř o deset kilometrů delší. Dva borci si ji ale o „pár“ kilometrů ještě prodloužili. Petr Ocásek, který nám přijel ze Stodu naproti a pak s námi zase dojel do Plzně a přes Hracholusky namířil zpátky do Stodu na dvoustovku a Franta Hryzbyl , startující ze Strakonic, který s námi absolvoval celý okruh a opět se večer vrátil domů, na obdivuhodných 272 kilometrů! Myslím, že by z nás měl Míla radost!

Text Jiří Štekl
Foto Jiří Štekl, Míra Tauer a Kamil Přenosil

8. Setkání kraslických a plzeňských cyklistů v klášteře Teplá 4.6.2022

Ahoj kamarádi,

Přesně sedm dní od Vzpomínkové jízdy na Mílu Ocáska jsme se opět sešli na kole. Na první pohled došlo k radikální změně. Studené a sychravé počasí tentokrát vystřídalo vlahé a svěží ráno s příjemně hřejivými slunečními paprsky. Přesto se na startu u plzeňské ZOO v 7 hodin sešli pouze dva cyklisté a o hodinu později další dva. Ti první měli veliké štěstí, že mohli bez problémů dojet až do Teplé. Ti zbylí dva, k nimž se cestou přidal ještě jeden, už takové štěstí neměli. Do cesty se nám totiž postavila předem neznačená uzávěra silnice přes šipínskými serpentinami, kvůli pořádání automobilové rally. Ani pořadatelem doporučený strmý sjezd do nedalekých Mydlovar k úspěchu nevedl. Tak jsme se, po zralé úvaze, vzdali možnosti pokračovat, protože i ostatní silnice v okolí Konstantinových Lázní byly opět, stejně jako i vloni, uzavřené. Potupně jsme otočili zpět a po cyklokrosové vložce po lesních cestách doklopýtali k mostu přes Úterský potok a přes Trpísty a Stříbro pokračovali různými směry k domovu. Rekordmanem by opět Franta Hryzbyl, který si to namířil podhůřím Šumavy do Strakonic a natočil bezmála 270 km! Vzhledem k opakované obsenci kraslických cyklistů a pravidelným potížím s uzávěrou silnic v okolí Konstantinových Lázní, to bylo pravděpodobně poslední setkání v Teplé.

Text Jiří Štekl
Foto Jiří Štekl, Míra Tauer a Kamil Přenosil

8. Setkání blatenských a plzeňských cyklistů na Míšově 25.6.2022

Ahoj kamarádi,

poslední letošní plánovaná akce, setkání s blatenskými cyklisty, měla být pohodová vyjížďka na Brdy se společným občerstvením a setkáním s přáteli. Příroda ale opět rozhodla za nás a po tropickém týdnu seslala v pátek v noci na naši zemi nebývalé přívaly vody. Největší úhrny hlásila Praha a také Strakonice, bydliště Franty. Po ranním telefonátu v šest hodin a konzultaci, zda má vůbec smysl odjet, se obloha po hodině nepatrně protrhala, takže bylo rozhodnuto a startovalo se.
Ze Strakonic, z Blatné, z Kyšic, z Plzně. Mraky jsme doslova hrnuli před sebou a za Spáleným Poříčím jsme se ponořili do černofialové tmy. Vlhkost vzduchu byla určitě stoprocentní, nálada naopak téměř nulová. Přesto jsme se na Míšově setkali v solidním počtu devatenácti osob.
Naštěstí z mraků, napíchnutých do okolních osmistovek, už nic nevypadlo a tak jsme společně sjeli do Borovna a přes Planiny vystoupali do Železného Újezda. Zde jsme se rozdělili na dvě skupiny a opět sjeli u kaple Svaté Anny za Radošicemi, kde byl definitivní rozchod. Ve sjezdu do nížin na nás ve Vrčeni konečně dýchlo pravé léto a tak poslední třetina cesty k domovu byla, naštěstí už podle našich představ, příkladně pohodová.

J.Š.

Foto Jiří Štekl